JE AI HROZBA NEBO PŘÍLEŽITOST PRO MENTÁLNÍ KOUČINK?

AI – hrozba, nebo příležitost pro mentální koučink?

S nástupem AI a jejím rychlým rozvojem čím dál více lidí spekuluje nad tím, zda ta či ona profese bude umělou inteligencí nahrazena. Tuto diskuzi slýchám i v souvislosti s prací koučů či lidí zabývajících se mentální přípravou sportovců. Jaký dopad tedy bude mít AI v této oblasti? Zaznívají dva názory – že AI zcela nahradí práci koučů, ale i opačný pohled, podle kterého bude lidský faktor v této oblasti stále nenahraditelný. A jaký je můj názor? To záleží… Pojďme se společně podívat na přínosy obou stran.

Podle různých průzkumů v USA, Velké Británii a Austrálii (z jiných zemí data nejsou k dispozici) využilo 25–32 % sportovců AI chatbota nebo aplikaci pro psychickou podporu výkonu, zvládání úzkosti nebo stresu před závodem. U vrcholových atletů, kteří nemají dostatečný přístup k osobnímu sportovnímu psychologovi, je toto číslo ještě vyšší – téměř 40 %. Mezi vysokoškolskými sportovci používá AI nástroje více než 30 % z nich. Z průzkumů jsou také patrné trendy – čím více času a tlaku sportovec věnuje výkonu, tím pravděpodobněji hledá podporu i v AI nástrojích.

V čem je tedy AI dobrá a kde vidím její přínos? Ve dvou oblastech. První z nich je dodání obsahu, neboli odpovědi na otázku „Co?“. AI dokáže vyhledat a poskytnout přehled různých nástrojů a postupů pro řešení konkrétních situací a v případě zájmu připravit i metodické pomůcky či plány. V této části jsou hojně využívány různé typy AI chatbotů, jako je ChatGPT, Gemini apod.

Druhou oblastí, kde AI skutečně vyniká, je zpracovávání a vyhodnocování dat. Zde se využívají spíše specializované aplikace, které mají přístup k datům z měření během výkonu nebo k záznamům, které si sportovci sami vytvářejí (např. journaling). Mezi takové aplikace patří například Replika, HeartMath, Elite HRV s AI interpretací, Perform nebo Sport Psychology AI.

Na druhé straně spolupráce s mentálním koučem nebo sportovním psychologem přináší sportovci přínos především ve způsobu aplikace jednotlivých nástrojů a postupů – tedy v odpovědi na otázku „Jak?“. AI nikdy nebude znát konkrétního sportovce tak jako mentální kouč, který ví, jak daný člověk reaguje v určitých situacích. A protože každý z nás je individuální osobnost, neexistuje jedno univerzální řešení stejného problému. Pokud kouč potřebné informace nemá, ví, jak a na co se zeptat.

Dalším aspektem je samotné hledání způsobu, jak konkrétní nástroj aplikovat. Ten může být pro řešení určité situace stejný – například mentální kotva nebo práce s dechem. Aby však byl pro sportovce skutečně přínosný a funkční, je nutné řešení hledat společně v rámci konkrétních podmínek a situace. Na závěr bych se chtěl vrátit ke své výše uvedené odpovědi „To záleží…“. Myšleno tak, že vše záleží na samotném kouči. AI může nahradit kouče či sportovní psychology, kteří nabízejí univerzální řešení a jejichž práce stojí primárně na diktování toho, co má sportovec dělat. Tuto roli už dnes AI dokáže velmi dobře zastat. Rozhodně se ale nebojím o přínos a práci koučů, kteří si neustále rozšiřují své znalosti a nebojí se se sportovci hledat individualizovaná řešení. Ti dokážou vytvářet prostředí důvěry, napojit se na sportovce, hledat příčiny a souvislosti a přenášet odpovědnost za finální řešení na samotného sportovce. Další výhodou spolupráce s koučem je také možnost propojení s dalšími zúčastněnými osobami, jako jsou trenéři, spoluhráči či rodiče.

Vnímám ještě jeden rozdíl mezi využitím AI a spoluprací s koučem – možná ten nejdůležitější. A tím je otázka, kdo se ptá. Při používání AI je typický model následující: sportovec položí otázku a AI najde odpověď, většinou na jeden konkrétní problém. Při spolupráci s koučem je situace opačná. Otázky klade kouč a odpovídá sportovec. To má zásadní dopad – hledáním odpovědí dochází u sportovce k uvědomění si reality (která je často do té doby vnímána zkresleně), k hledání jiných úhlů pohledu (např. co se podařilo během prohraného zápasu, který sportovec vnímá pouze negativně) a k vytváření dalších řešení. To má významný vliv na motivaci k jejich následné realizaci.

Z mého pohledu tedy AI zcela nenahradí profesi koučů a sportovních psychologů. Spíše vytvoří konkurenční prostředí, které časem oddělí skutečně kvalitní kouče s přidanou hodnotou.

Autor článku: Petr Matiáš, sportovní a životní kouč, kontakt zde